Internet věcí v lese ohlídá kůrovcovou kalamitu, nebo zjistí zdraví stromů
Kůrovcová kalamita sužuje nejenom naše lesy. Lýkožroutský brouk ničí jeden strom za druhým a páchá nezměrné škody. Do boje proti němu se zapojily také chytré technologie. Internet věcí v lese nejenom zjistí, zda nehrozí zamoření kůrovcem, ale také umožní získat informace o tom, jaké kondici se těší stromy v lese.
Lesy na ústupu, ničí je požáry, těžba a kůrovec
Les zřejmě není místem, kde byste čekali „srážku“ s vyspělou technikou, leč je tomu právě naopak. I zde můžete narazit na chytrá IoT čidla, která jsou připojena do internetu věcí a slouží zde dobré věci. Nejčastěji mají úlohu informační, podávají velmi přesné informace o tom, jak jsou na tom stromy se zdravím, jak prospívají a zda je nic neohrožuje. Jen za rok 2018 zmizelo na světě 12 milionů hektarů lesa, který nejčastěji padnul za oběť požárům, těžbě dřeva, nebo rozšiřování zemědělské půdy.
Nejenom naše lesy kosí také kůrovcové kalamity. V roce 2019 prohlásil předseda Sdružení vlastníků lesů František Kučera, že kvůli kůrovci zanikne až jedna třetina všech českých lesů. Proti vážnému nebezpečí se před pár lety začala nasazovat i moderní technika, konkrétně internet věcí.
Monitorovali kůrovce
Do projektu, který se zabýval sledování aktivity kůrovce v českých lesích, se zapojila i česko-britská firma Hardwario: „Na projektu monitoringu teplot u lapačů kůrovce jsme si zkoušeli, že síť Internetu věcí opravdu funguje a je dostupná i tam, kde není GSM signál, a tam, kde jsou extrémní rozdíly teplot,“ vysvětluje Alan Fabik z firmy Hardwario.
„Šlo o spolupráci s vydavatelstvím Lesnická práce a portálem kurovcoveinfo.cz. Toto sdružení kůrovce dlouhodobě monitoruje, jde o kombinace fyzického sběru a monitoringu podmínek. Potřebovali jsme změřit přesnou lokální teplotu u lapačů kůrovce, aby lépe predikovaly vývoj lýkožrouta,“ upřesnil informace Alan Fabik a dodal: „Abychom dokázali měřit teplotu v hlubokých lesích, využili jsme síť Iot a senzory. Projekt byl časově omezený, přinesl data, která se dále zpracovávala.“ Ohledně využití technologií vyjadřuje optimismus: „Kůrovec zatím nad člověkem vítězí, ale společně s přírodou ho porazíme.“
Internet věcí místo ručního sběru informací
Díky projektu se sdružením Kůrovcové info mohla firma nabídnout své služby i oficiálním úřadům ve Velké Británii, kde se začala podílet na dalším projektu, který se týkal lesů. „Naším partnerem ve Velké Británii je britské ministerstvo životního prostředí a jejich agentura Forrest Research, která se dlouhodobě zabývá výzkumem lesa a používá spoustu technologií,“ prohlásil Alan Fabik a prozradil specializaci jeho firmy v tomto projektu: „Dokážeme přenášet data z bateriových zařízení a z míst, kam se nedostane signál operátora. Tam, kde museli sbírat data ručně, je dnes mají online. To, co následně dělají s daty, je věc agentury.“
Monitoring podmínek v lese pomocí IoT technologie, zdroj: Hardwario
Organizace Forrest Research se zabývá měření klimatu v padesátce lesů Velké Británie. Klima zde zkoumají s ohledem na to, jak ovlivňuje růst stromů, například, jak rychle stromy ve vybraném období rostou, či jaký dopad mají na růst stromů teplotní vlny během léta, nebo jaké stromy rostou nejvíce. Právě ruční sběr dat měření a vyhodnocování značně komplikoval, meteostanic bylo jen omezené množství. Komplikací bylo i to, že běžné meteostanice potřebují napájení z elektrické sítě. a v neposlední řadě chyběla důležitá data o tom, jak roste kmen stromu.
Měření i v odlehlých lokalitách
Naopak chytré senzory připojení do sítě Internetu věcí tyto problémy řešily. Měřit bylo možné i v odlehlých místech, data byla k dispozici rychle. Firma zde nasadila vlastní IoT Hub s vnitřním senzorem teploty, akcelerometrem, GPS modulem, senzorem venkovní teploty a vlhkosti, vlastním kapacitním senzorem vlhkosti půdy a dendrometrem, dále se měří otřesy a náklony.
„ Dlouhodobě sledují vliv klima na růst stromu, na to, jak se strom vyvíjí. Na to mají několik desítek lokalit po celé Velké Británii, postupně budeme všude nahrazovat za sběr pomocí internetu věcí. Díky tomu se uspoří náklady, data se zpřesní,“ popsal výhody Alan Fabik. Zařízení, která jsou připojena do sítě, jsou nízkoenergetická, jsou napájena na baterii. Ta vydrží dlouho, není ji tedy třeba často měnit, vydržet by měla v řádu měsíců až let. Navíc lze tato čidla umístit i v těch skutečně odlehlých lokalitách a provádět měření, která před tím nebyla možná.
Již brzo i u nás?
Projekt běží doposud krátce: „Projekt jsme kvůli epidemii odstartovali déle, nyní běží v testovacím provozu ve dvou lokalitách.“ Firma doufá, že se jí podaří rozjet stejné měření i zde: „Doufáme, že stejně jako v Británii i tady se nám podaří sehnat toho správného partnera. My zajistíme technologii, ale nejsme odborníci na to, abychom dokázali posoudit, co ta data znamenají.“
Zajímá vás, jak může IoT pomoct vašemu lesu?
