IoT na železnici ohlídá podmínky přepravy, docházku a upozorní na zranění

Včelí farma spí

Minulý rozhovor s Janem Šarochem jsme končili zmínkou o jeho včelí farmě, nemohli jsme tedy nezeptat právě na ni: „Moje včelí farma spí. Čekáme na jaro, jakmile se oteplí, tak jim přidám krmení a pak už to bude všechno na nich. Je to klasické včelařství, nemám tam ani zavedenou elektřinu. Chystám se, že bych někde začal shánět úlovou váhu, což by jim bylo ku prospěchu. Úlová váha bz mi mohla přinést rychlý chovatelský benefit,“ připomněl Jan Šaroch.

V budovách monitoruje personál i prostředí

Podle Jana Šarocha je možné zavádět internet věcí na železnici v několika oblastech: „Na železnici je třeba se dívat jako na celkový ekosystém. Je to infrastruktura, která má spoustu budov, nádraží, železniční trasu, po kterých jezdí vlaky, pracuje tam spousta lidí,“ vysvětlil.

Ilustrační foto

První oblastí, kde je možné internet věcí na železnici využívat, jsou budovy: „Internet věcí je uplatnitelný v budovách. Existují budovy, kde je personál a ty, kde personál není. V budovách je možné monitorovat prostředí, což potřebuje jak personál, tak technologie. Když bude technologie vystavená zvýšenému prachu, pak se bude častěji dostávat do krizových situací, než pokud by měla optimální prostředí pro svůj provoz,“ uvedl Jan Šaroch.

Ohlídá hluk na pracovišti, nebo docházku na vzdálených místech

Monitorování okolního prostředí má význam také pro personál: „Pokud je přítomen personál, pak se řeší těkavé látky, hluk na pracovišti, obsazenost pracovního místa, nebo docházka. Budovy mají standardně docházkové systémy, jenže personál má za úkol obcházet a kontrolovat majetek, který se nachází mimo budovu na vzdáleném místě. Díky internetu věcí se mohou rozšířit docházkové systémy do vzdálených částí. To jsou věci, které na českém trhu už existují. Jsou to hotová řešení, která se používají, i když zrovna ne na železnici. Ale zde se nabízí, že by k tomu mohlo dojít,“ prohlásil Jan Šaroch.

Vše chce pochopitelně svůj čas: „Je to velká organizace a ty jsou trochu konzervativnější.“ Senzory by mohly být opatřeni i samotní zaměstnanci: „Personál, který jde na druhou stranu nádraží podívat na se například na rozvodnu, musí se zaevidovat, že tam došel a kontrolu provedl. Ten člověk se pohybuje po kolejišti a může mít pádový senzor. Pokud by zakopl a upadl, jeho nadřízený by dostal notifikaci, že se něco stalo. Může mu zavolat, nebo se ho zeptat vysílačkou, zda je v pořádku. Když neodpovídá, tak dokáže zjistit, kde zhruba se dotyčný nachází a dokáže mu pomoci. Jde tedy o využití v oblasti bezpečnosti práce,“ přiblížil Jan Šaroch.              

Změří teplotu kolejnice

Pro někoho překvapivě nelze internet věcí využít místo tradičního zabezpečení kolejí: „Internet věcí není vhodný pro zabezpečení vlakových tras, v tuto chvíli zde nejsou žádná SLA, provozovatel si ochranu zajišťuje po svém. Mají zde své vlastní zabezpečovací zařízení a systémy, obvykle tažené po kabelech, které jim garantují větší jistotu než IoT.“ Využití Internetu věcí do budoucna ale nevylučuje: „Na zabezpečení železnice jsou třeba silná SLA, což svět Internetu věcí zatím nenabízí. Možná to přijde s rozvojem sítí 5G, tam by bylo teoreticky možné SLA nabídnout, to je ale daleko. Nyní jsou rozjeté teprve 5G pilotní projekty, ve kterých se také zákazníkům nenabízejí. Záleží hodně na pokrytí.

U zákazníků je třeba pokrýt jejich celý provoz gatewayemi, které poslouchají senzory. Pokud není pokrytí, pak nemůžete nabídnout SLA, protože máte hluchá místa.“ Internet věcí ale může indikovat případné problémy „Používá se například na měření teploty kolejnice. Pokud se kolejnice přehřejí, pak mění tvar. Díky změněné teplotě může IoT technologie indikovat, že se blíží nějaký problém. Ve světě jsem viděl zařízení, které řešilo i deflaci kolejového tělesa, to je prohnutí tohoto tělesa, což souvisí se stavebním podložím a možná i s teplotou,“ vysvětlil Jan Šaroch.

V ČR jsou dostupná IoT řešení ve standardu LoRaWan, které mohou dohlížet statiku staveb, třeba mostů. Na dlouhodobém sledování je možné vypozorovat změny chování stavby a tak předejít krizovým situacím.

Jak se přepravuje náklad?

Internet věcí má své místo i v samotných vlacích: „Lze monitorovat, kde se nacházejí vagóny. Ty převážejí materiál a dráhy mohou nabídnout, že budou monitorovat prostředí, ve kterém se převáží, zejména otřesy a teplotu, zákazníka dopravce by mělo zajímat, jak se dopravce chová k jeho produktům.

Díky senzorům lze zjistit také polohu vlaků, nebo jednotlivých vagonů. Toto má smysl při evidenci aktuálně nevyužívané dopravní kapacity. Největší naději na komerční využití vidí u budov: „Drážních budov je mnoho, tam by se to rychle promítlo do firemních nákladů, budovy by šlo mnohem efektivněji spravovat.“

Motivace objevovat svět Internetu věcí

Jednání s Českými drahami je náročné na přípravu: „Jsou velmi konzervativní, veškeré pilotní projekty trvají dlouho. První vlaštovkou může být monitoring na Sigfoxu ČD Cargo vagonu. Je třeba chodit za zákazníkem, bavit se s ním, ukazovat mu jednotlivé případy a nabízet pilotní projekty, kde si představené benefity může vyzkoušet, Přiblížil Jan Šaroch.

Jaké další projekty s využitím IoT jsou na české železnici „O další projektech nevím. České radiokomunikace přemýšlely o tom, že mají zajímavé řešení od japonské firmy Yokogawa, která vyrábí senzor Sushi. Senzor bylo možné připnout magnetem na osu a měřit na ose vibraci a teplotu. To by mělo včas dodat informace o blížícím se problému na brzdách nebo ložiscích jednotlivých náprav.

Senzory Sushi pro monitoring vibrací. Zdroj: Yokogawa

Internet věcí by mohl pomoc na železnici ušetřit velké množství lidské práce: „Jde o práci, kterou doposud pokrývají lidskými silami. Internet věcí přináší hlavně úsporu na lidské práci. Tam, kde byste museli čtyřikrát denně poslat někoho, aby něco zkontroloval, IoT vám informace poskytne mnohem efektivněji.“

Zjistěte víc o možnostech IoT na železnici a v dopravě

Zeptejte se specialisty