Jak chytrá města využívají IoT a co se děje s nasbíranými daty

Jenže Smart City může být něco víc než jen nástroj, který z nás udělá ještě pohodlnější tvory. Je totiž zdrojem neuvěřitelného množství užitečných dat využitelných ve spoustě různých oborů. Napadlo vás někdy, kde všude se třeba jen po cestě do práce setkáte s internetem věcí (IoT)? A co všechno se zaznamenává?

Základem chytrých měst bývají často speciální IoT zařízení, většinou senzory (čidla, snímače), které sbírají údaje z nejrůznějších zdrojů. Ty pak často využívají nejčastěji hromadná doprava a doprava obecně, energetické společnosti, vodní a odpadní sítě, školy, knihovny a nemocnice, hasiči nebo policie a další. Ale mnozí tvrdí, že na svůj okamžik to obrovské množství dat ještě teprve čeká. A jedním z impulzů může být třeba efektivní poskytnutí dat veřejnosti jako tzv. otevřená data.

Jak dnes chápou přívlastek „Smart“ v některých českých městech

Parkování

V Pardubicích a v Kolíně parkujeme podobně jako obyvatelé jednoho z nejchytřejších měst

Barcelona, jedno z nejchytřejších měst na světě, přišlo v roce 2012 s revolucí v přístupu k parkování v ulicích, který teď šetří řidičům spoustu času, benzínu i nervů. Dopředu si totiž zjistí, kde je nejbližší parkoviště s volným místem, to si na dálku zarezervují a zaplatí a v klidu zaparkují.

Podobně už to dnes funguje třeba v Kolíně nebo v Pardubicích. Stačí vám mít aplikaci v chytrém telefonu, nebo sledovat chytrý navigační systém a ušetříte si spoustu starostí při každodenním cestování ve městě.

Chytrá doprava

Ještě chvíli zůstaňme u dopravy. Tentokrát například ve Zlíně, kde vzájemně propojili několik dopravních systémů, což umožnilo automaticky rozpoznávat zpoždění trolejbusu a podle toho v reálném čase upravit signály na semaforech. Zpožděné trolejbusy tak nemusí vůbec zastavit a mají šanci dohnat zpoždění. A jak se to hodí cestujícím? Ti zase můžou sledovat aktuální polohu svého spoje na internetu, nebo v aplikaci svého mobilu. Nebo na chytrých zastávkách, kde vidí přesný čas do příjezdu, což známe třeba i z Prahy, nebo z Kolína.

Voda a Písek

Mezi pionýry v rozvoji chytrých měst patří určitě Písek, který se pustil do modernizace vodovodního potrubí a vůbec celé vodohospodářské infrastruktury. Její nedílnou součástí budou totiž IoT senzory, které pohlídají tlak a proudění vody. Pokud se někde objeví praskliny a bude hrozit havárie, správce infrastruktury se to včas dozví a může problém odstranit velmi rychle. Město počítá s tím, že se ročně ztratí o 3 % méně vody, což dělá asi 30 milionů litrů, a to už se počítá. A navíc by veškeré informace měly být dostupné veřejnosti právě v podobě open dat. A kromě toho, že si lidé mohou pohlídat, jak radnice hospodaří, můžou je využít třeba firmy při vývoji zajímavých aplikací.

Jak ještě využít chytrá IoT řešení? Třeba při výuce ve školách, nebo v ulicích?

I když už se v mnohých školách využívají IoT řešení například ke sledování kvality vzduchu (což u studentů mimochodem prokazatelně ovlivňuje schopnost se soustředit a učit), skutečný boom, který bude mít dopad na samotné vzdělávání nás teprve čeká. Namísto „pouhých“ efektivních školních budov tu budeme mít chytré školy, které využívají nasbíraná data sofistikovanějším způsobem. Tak, aby se zkvalitňovala především výuka. Univerzity a školy mohou například sledovat zájem studentů podle toho, v jaké učebně jsou, jaké mají podmínky (od sledování teploty, intenzity osvětlení apod.). Taková data pak mohou využít jak studenti, tak třeba učitelé, kteří můžou velmi rychle vyhodnotit nejlepší studijní podmínky pro jednotlivce i celé skupiny. A podle toho výuku přizpůsobit. A data navíc mohou sdílet školy mezi sebou, a tím posouvat kvalitu výuky ještě rychleji.

Veřejné osvětlení

Chytrým pouličním osvětlením k nižším nákladům. Kromě toho, že nahradíte klasické žárovky LED světly, můžete šetřit i jinak. Třeba tak, že využijete fotovoltaických panelů, ale hlavně tak, že budete svítit podle toho, jak je to skutečně potřeba. To znamená, že víc se bude svítit tam, kde zrovna chodí lidé.  Že se lampa rozsvítí automaticky ve chvíli, kdy intenzita denního světla klesne na stanovenou úroveň. Chytré lampy také počítají s tím, jaké je počasí.

Lampy jsou obecně pro město důležitým prvkem, protože se přes ně mohou efektivně šířit infrastrukturu pro moderní technologie. Příjemnou třešničkou na dortu můžou být lampy, které fungují také třeba jako hot-spot pro místní Wi-Fi. Chytré osvětlení testují a rozjíždí například ve Zlíně, v Meziměstí na Broumovsku, v Dolních Břežanech nebo v Kolíně. Chytré lampy potkáte i v některých veřejných parcích v Praze a jinde.

Jak moc jsou česká data otevřená? A k čemu je to vlastně dobré?

Opravdu chytré město se ale nespokojí jen s tím, že má senzory ve vodovodním potrubí a nemizí jim voda, že odpadkové koše a kontejnery samy hlásí, že jsou plné. Nebo že je Wi-Fi pod každou lampou. Smart City informace nejen sbírá, ale taky je moudře využívá a poskytuje veřejně. Jako otevřená data. Jako datové soubory ve strojově čitelném formátu, s otevřenou licencí a popisnými metadaty. Informace a data nasbíraná v chytrých městech se můžou stát službou občanům, firmám a organizacím. A profitovat z toho můžou všichni. Jak výrobci inovativních služeb, produktů a IoT aplikací, tak jejich uživatelé.

Jak se dají využít otevřená data?

Podpora ekonomiky

Data jsou zdrojem inovací, podnikatelských příležitostí a pracovních nabídek. Lze je využít třeba v dopravě, logistice, zdravotnictví či bankovnictví. Firmy pracují s daty jako se surovinou, vytváří nad nimi aplikace, které generují přidanou hodnotu a zisk.

• Zvýšení efektivity
  Uvolnění dat znamená možnost je sdílet a analyzovat.

• Transparentnost, zefektivnění a kontrola veřejné správy
  Zveřejněná data umožňují kontrolu, jak se hospodaří s daněmi nebo jaké jsou náklady jednotlivých institucí.

• Zapojení občanů do rozhodování
  Občané se mohou díky datům a analýzám kvalifikovaněji podílet na fungování státu.

• Datová žurnalistika
  Otevřená data jsou nezastupitelným zdrojem informací pro média.

Jak si stojíme ve srovnání s Evropou? Češi postupně otevírají data

Ve zkratce – nejsme na tom nejhůř, ale rozhodně je na čem pracovat. Podle dat a informací ze zprávy zveřejněné na European Data Portal, který má na svědomí sama Evropská komise, se Češi dostali během roku 2018 do druhé nejlepší skupiny mezi tzv. Fast-trackers. Konkrétně na 21. místo. Pro úplnost dodejme, že celkem se v hodnocení objevuje 31 zemí. Přitom ještě v roce 2016 se ČR objevovala v druhé nejnižší skupině (Followers).

Zdroj: European Data Portal

Co se hodnotí

Zpráva hodnotí především politickou podporu otevřených dat, dopad jejich využívání, množství portálů, které využívají otevřená data, a v neposlední řadě kvalitu otevřených dat. V porovnání s ostatními se držíme většinou v průměru. Nikde nejsme na špici. A když se podíváte na hodnocení dopadu otevřených dat a schopnosti je využít, pak vysloveně propadáme.

Zdroj: European Data Portal

Výrazně lépe je na tom náš východní soused. Slovensko v roce 2018 získalo celkové skóre 73,6 % (oproti českým 61,6 %) a skončilo na 10. místě žebříčku. Slováci dokáží otevřená data lépe využívat a dokázali díky tomu vystavět kvalitní webové portály (odkud lze data jednoduše stáhnout, jsou strojově čitelná, nabízí API atd.).

Hlavní nedostatky spočívají v ČR především v politické vůli zpřístupňovat data a v osvětě. České instituce obecně této problematice buď nevěnují pozornost, nebo jí nerozumí. Ministerstva a úřady v tomto směru nespolupracují. Když se pak dostane na financování projektů zabývajících se otevřenými daty, je logicky poddimenzované. Chybí nám specialisté a jsou u nás horší podmínky pro vznik startupů, které by open data využily.

Stáhnout celou zprávu Open Data Maturity in Europe 2018

IoT a otevřená data – hnací motor chytrých měst

Města, která to s technologiemi zpříjemňujícími a usnadňujícími život myslí vážně, mají ještě dostatek příležitostí k rozvoji. Nějakou IoT infrastrukturu, která chrlí využitelná data, najdete ve spoustě českých měst. I státní správa generuje obrovské množství užitečných dat, díky kterým se rozvoj chytrých měst může výrazně urychlit. Stačí, když budou nasbírané informace a data zpřístupněná veřejnosti.