Jak díky chytrému měření předcházet vodním haváriím a chránit majetek
Nechte se včas upozornit např. na úniky vody či vodní havárie. Tím ochráníte majetek před zničením a sebe před nepříjemným účtem za vodu. Společnost FLEA s.r.o. právě tím pomáhá firmám, institucím i domácnostem šetřit nemalé prostředky.
S jednatelem společnosti Ivanem Slukou jsme hovořili o tom, jak lze díky chytrému měření upozornit na velké škody, nebo jim dokonce zcela zabránit.
Jak se vaše firma dostala k měření na bázi internetu věcí?
Jako firma jsme vznikli před dvanácti lety, v dobách, kdy se začal obor internetu věcí rozvíjet, ačkoliv se tak ještě nenazýval. Začali jsme zařízením pro řízení rodinného domu, šlo klasický chytrý dům.
Podobná zařízení nebyla zdaleka tak rozšířená jako v současné době. Získali jsme zkušenosti ohledně měření a regulace, které jsme následně uplatňovali v tomto oboru. Tento obor jsme značně rozšířili, takže je dnes naše portfolio služeb na bázi měření a regulace poskytovaných na platformě internetu věcí velice široké.
Od rodinných domů jsme se začali orientovat i na větší objekty, jako jsou například nákupní centra, mateřské školy, základní školy, nebo továrny. Spotřeba energie stojí provozovatele těchto objektů hodně peněz a zákazníci mají různé požadavky.
Jak probíhá měření pomocí internetu věcí?
Firem, které se zabývají měřením na bázi IoT, je dnes mnoho. My máme velkou výhodu. Máme pro to připravené veškeré platformy od hardware až po uživatelskou stránku a ukládání dat. Využíváme hodně senzorů a z regulačních prvků proudí vysoké objemy dat, které je potřeba ukládat. Na to máme zpracovaný background v podobě databáze na serveru, kde se data ukládají. Zároveň jsou data chráněná proti poškození díky zálohování na další servery.
„Měření a regulace je pro nás velké téma“
Měření a regulace je pro nás velké téma, rozdělujeme ho do několika skupin podle potřeb zákazníků, podle toho, zda jde pouze o analytický nástroj, nebo zda má jít o aktivní nástroj, kdy systém něco dělá. Sledujeme spotřebu v krátkých intervalech, vzorkovacích frekvencích, které můžeme na zařízení sledovat. Některé fyzikální veličiny je třeba vědět s přesností jednoho vzorku za třicet vteřin, například když se jedná o průběh teploty na výměníkové stanici a potřeby regulace této stanice.
Vodoměr, kalorimetr nebo jakékoliv další měřící může sbírat data a posílat je na server, kde se vyhodnocují. Zákazník pak může vše sledovat v přehledné aplikaci. Zdroj:FLEA
Pokud měříme rezervovaný příkon elektrické energie, sledujeme čtvrthodinové maximum. Systém musí totiž včas zareagovat, aby nebyl překročeno nasmlouvané maximum. Když sledujeme teplotu v místnosti kvůli analytice, pak postačí interval jednou za hodinu. Pokud má systém regulační úlohu, pak ideálně jednou za deset minut. U měření je potřeba specifikovat požadavek, čemu by měření mělo sloužit. Některé jevy jsou rychlé a některé jsou kratší a není potřeba tak krátká vzorkovací frekvence.
Jak probíhá sběr dat ze senzorů a jejich vyhodnocení?
Ať jde o vodoměr, kalorimetr, či jakékoliv další měřící zařízení, jsme schopni se k měřidlu připojit a pak sbírat data a posílat je na server, kde je potom vyhodnocujeme. Měření může být čistě analytické, kdy hlídáme spotřebu vody u objektů.
Například v základní škole, kde je dost sociálních zařízení a jsou problémy s přívodními hadičkami u vodovodní baterie, nebo toaletách, hadička jednou za čas praskne. Ačkoliv se to stane jednou za dvacet let, pak to stojí za to. Většinou k prasknutí dojde někdy v noci, kdy je vyšší tlak ve vodovodním systému. Pokud se havárie nezjistí do dvou hodin, pak vznikají značné škody na majetku.
A to v podobě promáčených zdí, viděl jsem i spadané lustry, když se do nich dostala voda, zmáčený nábytek, přístroje, či serverovnu. Hadička má sice průměr jako malíček u ruky, ale pokud praskne, tak z ní teče voda rychlostí kubík až dva za hodinu. To je obrovské množství. Po osmi hodinách úniku se škola musí zavřít, musí řešit škody a vysoušení. Byl jsem v mateřské školce, kde jim praskla hadička o víkendu. Ve sklepě měli metr a půl vody a byla zatopená i plynová kotelna.
Tomu jsme schopni předejít díky našemu analytickému nástroji. Systém vyhodnotí nadměrnou spotřebu a hlásí alarm formou e-mailu, SMS, případně 24hodinového dispečinku, kde je člověk, který to řeší s údržbářem, nebo městskou policií, pokud se má do objektu někdo dostavit a zkontrolovat to a únik eliminovat.
Jak lze dalšímu úniku vody automaticky zabránit?
To umožňuje náš nástroj Vodostop. Uzavření přívodu probíhá automaticky díky ventilu. Zákazníkovi přijde následně informace o tom, že byl detekován nadměrný stav spotřeby a na základě toho byl uzavřen hlavní přívod.
Chytrý vodostop dokáže odhalit únik vody vzniklý např. prasklou hadicí.
Sám přívod vody zastaví a majiteli nebo správci pošle upozornění na mobil.
Zdroj: FLEA
Někteří zákazníci mají vodostopů v rámci objektu více, aby byli selektivnější a řešili jenom část objektu. Zákazník se může podívat na průběh spotřeby a zároveň si může vzdáleně ventil otevřít. Občas se stane, že něco jen protéká a řeší se zhruba 50 % případů, kdy systém odhalí průnik vody toaletou. Ten není tak závažný, jako když praskne potrubí. Díky tomu ale zjistíme, že voda uniká dlouhodobě a zákazník ho doposud neřešil. Je to sice sto, dvě stě litrů za hodinu, ale když se to vynásobí 24 hodinami a 365 dny v roce, tak už to dá dohromady značnou finanční ztrátu v podobě faktury za vodné a stočné.
Jak lze tedy zákazníka díky měření ochránit?
Ochránit zákazníka lze dvěma způsoby. Jednak lze ochránit jeho majetek, dále pak zamezit odtékající vodě. Měli jsme zákazníka, kterému v rámci areálu unikala voda mezi vodovodem a objektem do spodních vod a zjistil to až z faktury, která byla na půl milionu korun. Voda se z potrubí totiž neobjevila nikde na povrchu a odtekla do rybníka, nebo do spodních vod. Zákazník kvůli tomu, že neměl průběžné měření, na únik přišel až na základě faktury od vodáren a teprve poté se řešilo, kde únik vody nastal.
S výběrem vhodných IoT technologií a senzorů vám poradí zkušení odborníci z praxe.