Jak zvládat sněhové přívaly? Pomocí internetu věcí
Sníh letos napadl dokonce i v nížinách. Podívejte se, jak v zahraničí využívají internet věcí, aby sníh zvládali včas odklízet. Nebo jak monitorují, kolik ho nově připadlo. První IoT vlaštovky se objevují např. ve Velké Británii, v Rusku nebo Kanadě. A úspory na čase a lidské práci i penězích jsou významné.
Senzory na sněžném pluhu
Moskva je místem, které je tradičně v zimě pod sněhem. Není se tedy čemu divit, že zde již před pár lety přemýšleli, jak si práci s odklízením sněhové nabídky ulehčit. Právě tehdy se za celou sezónu odklidilo ve městě rekordních 1,2 kubických tun sněhu.
Napadlo je tedy využít moderní technologie a IoT. Se sněhem se v tomto městě pere na 22 000 sněžných pluhů a dalších vozidel pro úklid komunikací. Před třemi roky se zde podařilo připojit všechna tato vozidla do internetu věcí, takže bylo možné monitorovat trasy, kterými projížděla a které měla za úkol uklidit, jejich rychlost, spotřebu paliva a jejich provozní režim.
Díky umělé inteligenci a na základě předpovědi počasí bylo možné vytvořit pro každé vozidlo úkol pro jeden den. To ušetří 3,5 milionu korun každý měsíc na palivu. Na projektu se podílí Moskevské ministerstvo informačních technologií a ruská telekomunikační společnost Rostelekom. A rekordní sněhová nadílka, která v únoru 2018 Moskvu zaplavila, tohle řešení důkladně prověřila.
Ilustrační foto
Mapa uklizených cest pro místní
Chytré technologie se rozhodli využít v boji se sněhem také v kanadském Kingstonu. Výsledkem je online mapa, která přesně zobrazuje, kdy byla která silnice zbavená sněhu. Město se do projektu pustilo s telekomunikační společností Bell.
I zde umístili čidla na pluhy, které zde bojují dlouhé měsíce s přívalem sněhu. Senzory detekují rychlost pluhu, jeho GPS lokaci, to, jak dlouho je pluh nečinný a to, zda je právě v činnosti a čistí silnice. Data ze senzorů putují do platformy společnosti Bell, takže lze okamžitě zjistit, které silnice pluhy uklidily, a je jednodušší plánovat jejich činnost.
Data jsou dostupná dokonce i obyvatelům města, kteří si podle toho mohou plánovat své cesty tak, aby jeli vždy po upravené silnici. V Kingstonu se upravuje 1800 kilometrů silnic a 600 kilometrů chodníků a obyvatelé města si stěžovali, že je práce pluhů příliš pomalá. Díky mapě mají i oni přehled o tom, jak uklízení ulic probíhá.
Projekt tedy slouží jednak k tomu, aby se zimní úklid silnic optimalizoval, ale také pro informování místních. Podobné mapy jsou k dispozici i pro jiná kanadská či americká města. Lze z nich snadno zjistit, které ulice město nechalo nedávno uklidit nebo kde právě pluhy operují. Většinou se ale používá méně přesná technologie založená na sledování GPS signálu.
Jak štěrkovat méně, přesněji a úsporněji
Posypávání silnic štěrkem tam, kde je silnice zasněžená a kde není možné použít sůl, asi mnoho motoristů právě nemiluje. Pokud je ho mnoho, mohou kamínky ničit lak vozu.
Na druhou stranu, například v chráněných oblastech není možné sůl použít a štěrkové kamínky jsou jedinou možností, jak silnice v zimě ošetřit a umožnit na nich provoz. Ve Velké Británii před pár lety dramaticky narostl objem štěrku a soli, které zde používali na úklid silnic. V hrabství Hampshire se tedy rozhodli oslovit technologickou firmu Libelium, která se zabývá aplikací internetu věcí, aby zde objem těchto prostředků optimalizovali. Coby nejvýhodnější řešení firma zvolila instalaci bezdrátových senzorů, které budou přinášet naprosto přesné meteorologické údaje o určitém místě. Běžně se totiž v této oblasti rozhodovalo na základě meteorologických dat pro velkou oblast, kde se mohly teploty značně lišit.
Tím, že vedení města získalo precizní data pro konkrétní místo, mohlo rozhodovat mnohem přesněji. Senzory nechali instalovat na sloupy s pouličním osvětlením, aby měřily atmosférický tlak, vlhkost, teplotu, rychlost a směr větru a srážky. Další senzory umístila firma na vozovku, aby zde měřily její teplotu. Díky tomu získalo vedení hrabství informace, které jsou aktuální, zcela přesné a lokalizované. A to s sebou neslo mnohem efektivnější využití posypových materiálů. Řidiči tak byli spokojenější a v Hampshire ušetřili.
Ochrana proti lavinám
Zasněžené a neupravené silnici není to jediné, čím nás může sněhová nadílka potrápit. Rizikem je také vznik lavin. Riziko lavin se většinou posuzuje prostým pohledem. To je ale například v noci, nebo za snížené viditelnosti nemožné. Jako způsob předpovídání lavin, které nemá konkurenci, se nyní ukazuje systém speciálních senzorů připojený do internetu věcí. Díky technologii bude možné varovat návštěvníky hor i místní obyvatele s dostatečným předstihem, aby se mohli lavině vyhnout.
Švýcarský Institut pro výzkum sněhu a lavin v Davosu začal využívat pro odhalování lavin internet věcí. Využívají zde sadu sedmi seismických čidel, které jsou umístěná do kruhu. Díky tomu mohou odhadnout polohu laviny. Signály, které šíří lavina, jsou odlišné od těch zemětřesných, pro které se čidla využívají běžně. Je tedy třeba standardní metody poněkud obměnit. V rakouském Vorarlbergu zase umístili do přírody 30 automatických meteorologických stanic poskytujících aktuální data, na základě kterých může zkušený personál včas nebezpečí lavin odhalit.
Ilustrační foto
Budoucnost nasazení technologií v oblasti ochrany proti lavinovému nebezpečí je opravdu slibná. Využívat by se mohla nositelná elektronika, tzv. wearables, která by dokázala díky senzorům detekovat sněhovou pokrývku, odhalit její strukturu a hloubku a díky datům včas rozeznat, zda je zde bezpečné se v konkrétních místech pohybovat, nebo jestli tam hrozí lavinové nebezpečí.
O IoT a lavinách si ale povíme příště ještě víc. Představíme vám například konkrétní senzory, které se používají. A prozradíme třeba to, jak rychle se laviny pohybují.
Zjistěte víc o efektivním odklízení sněhu nebo správě vozového parku
