S IoT ušetří na nákladech i školy nebo obchodní centra
S Ivanem Slukou ze společnosti FLEA jsme se nedávno bavili o tom, jak může internet věcí pomoci při kontrole spotřeby vody, a tak ušetřit nemalé peníze. Ušetřit se dá ale i sledováním spotřeby elektřiny nebo tepla.
Přehled o tom, jak objekt (třeba dům nebo hala) funguje
Systémy od společnosti FLEA pomáhají nejenom k okamžitému zjištění, že se někde plýtvá, ale také k posouzení celkového stavu:
„Vidíte, jak skutečně objekt funguje a co tam není správně. Na základní škole vidíte, které toalety jsou o přestávkách nejpoužívanější a jestli tam třeba někde neprotéká voda. Víte, kdy jsou tam odpoledne a večer zájmové kroužky nebo že se něco děje v tělocvičně. Víte, kdy kuchařky přišly do práce. Často zjistíme, že i když jsou základní školy zavřené, nebo jsou vánoční prázdniny, tak se v objektech topí, jako by provoz probíhal. To jsou náklady v tisících za den, které zákazník promrhá, aniž by to byla potřeba.
Náš systém pomůže zákazníkovi ukázat úniky nejenom v kubících plynu nebo gigajoulech tepla, ale máme zpracované také vizualizace nákladů. Takže např. ředitel školy si vše dovede představit i po finanční stránce. Někdy je to lepší pro pochopení než prosté sdělení, že někdo spotřeboval o víkendu 45 GJ nebo 2Mw hodiny.“
Ilustrační foto. Zdroj: FLEA.cz
Ohlídá rezervovaný příkon nebo plynárenský den
Důležité je také měření spotřeby elektřiny, a to pro velkoodběratele, kteří mohou za překročení domluvené spotřeby platit pokuty:
„U elektřiny zkoumáme spotřebu čtvrthodinového maxima. To se týká továren, které platí za rezervovaný příkon, a v případě, že ho přesáhnou, jsou za to ze strany distributora sankcionovány. Řeší tedy rozpor: buď mít rezervovanou vysokou kapacitu, za kterou platí paušál, a neplatit pokuty, nebo si objednat rezervovaný příkon co nejnižší, ale na druhou stranu platit pokuty.
To samé platí u plynu, kde jsou pokuty ještě vyšší. Jde o tzv. plynárenský den, kdy se měří v delším časovém intervalu, ale princip zůstává stejný. Jedná se zejména o větší odběratele, kteří platí za plyn nebo elektřinu třeba milion korun ročně. U velkoodběratelů totiž neexistují limity. Mohou ze soustavy odebírat kolik chtějí. Je na nich, aby spotřebu měřili a regulovali.“
Jednoduché rozúčtování nákladů v obchodních centrech
Systém společnosti FLEA pomáhá nacházet efektivní úsporu také obchodním centrům:
„Obchodní centra mají ve svých objektech rozmístěná podružná měření. Mají společné zdroje – například kotelnu, ohřev užitkové vody nebo úklid a svoz odpadu. Tyto zdroje potřebují mezi své zákazníky rozdělit. Dříve to řešili pomocí tabulky v excelu, kdy tři dny sbírali data a další tři dny se zabývali, čím ta data naplnit.
Pokud se nasadí měření pro jednotlivá podružná měřidla a systém je schopný spotřeby vizualizovat, obchodní centrum dokáže fakturovat měsíční spotřeby zákazníkům. Těm poskytne podklad vycházející z naměřených dat a pro jednotlivé subjekty je měření transparentní.“
Jak určit náklady na teplo a vodu v SVJ
Podobně lze energie a náklady rozúčtovávat v bytových domech:
„I zde se nacházejí společné prostory a zdroje, které je třeba rozdělit mezi obyvatele domu. Nejčastěji je to teplo a teplá a studená voda. Náš systém je toto schopný udělat i pro Sdružení vlastníků bytových jednotek, nejenom pro velké objekty. Když máme tato data, zjistíme anomálie na objektech, nebo to, co tam není v pořádku. Analytiku si udělá sám zákazník a přijímá opatření, která směřují k úspoře energií. Například nařídí údržbáři, že musí projít toalety, nebo že si firma musí kontrolovat plynárenský den.
IoT usnadní rozúčtování nákladů v bytových domech. Ilutrační foto
Nastavit lze ale i automatické procesy. Například v podobě odpojení spotřebiče v případě čtvrthodinového maxima, takže zákazník nepřekročí nasmlouvané množství. I kdyby mělo být zákazníkovi trochu chladno, tak to stojí za to, že se vyhne pokutě, která je i ve statisících. Podobně může systém reagovat díky našemu Vodostopu.
Zabýváme se i zónovou regulací, kdy se reguluje teplota jednotlivých místností. V každé místnosti je umístěno teplotní čidlo a hlavice, která řídí radiátor. Uživatel si může v prostorách definovat časové průběhy.
Systém ví, kdy má začít topit a jak moc má topit. Pokud má někdo nastaveno, že se má topit od sedmi do čtyř hodin na 22 stupňů, podle teplotní křivky si zjistí, kdy má začít topit, aby zde v sedm hodin panovala tepelná pohoda.
Ve chvíli, že se této teploty dosáhne, se teplota v místnosti automaticky tlumí, aby nebyla přetápěná. Uživatel často zbytečně otevírá okno, když to není potřeba. Větrat se má krátce a intenzivně. Systém topení vypíná i přes den, a to v případě, že je v místnosti jiný zdroj tepla. Místnost nevychladne a je tam dostatek tepla.
Systém spolupracuje s řízením jednotlivých místností a s řízením tepelného zdroje – výměníkové stanice. Je tedy jedno, který tepelný zdroj dodává energii do objektu. Má pouze specifika pro konkrétní instalaci. Některé zdroje mají pomalejší rozjezd. To je třeba v systému zohlednit a nastavit ho tak, aby specifika zdroje respektoval a jeho výhody a nevýhody byly promítnuty v automatizaci objektu.“
IoT systém, který zvládne školník i asistentka
IoT systém nabízí velmi jednoduché ovládání:
„Cílem řešení je, aby se systémem uměla pracovat třeba asistentka. Samozřejmě jen na uživatelské úrovni. Systém potřebuje vědět, kdy jsou jarní prázdniny, kdy jsou volby nebo že je tělocvična pronajatá. asistentka nebo např. školník ale už nemusejí řešit, jestli do systému má jít teplota 60 stupňů, nebo 40, jestli se má topit v noci, nebo o víkendu. To vše si vyřeší automaticky systém s propracovanou logikou.“
Práci se systémem zvládne asistentka nebo školník. Ilustrační foto, zdroj: FLEA.cz
Matematický model, který popisuje celou soustavu, je schopný predikovat reakce v návaznosti na požadavky uživatele. Úspora tak může dosahovat velmi zajímavé výše:
„Úspory se díky tomu pohybují v jednotkách procent. Ty se ale nasčítají a ve výsledku je systém schopný ušetřit 15 až 45 %. Medián je 25% úspora. Je to různé budova od budovy. Záleží na tom, v jakém stavu byla před tím a jak se k ní uživatelé chovali. Měli jsme případy, kdy se ve školách topilo o víkendech nebo do devíti hodin večer, ačkoliv byla škola zavřená od čtyř. Tam jsme byli schopni přinést úsporu 45 %.
Je potřeba ale zhodnotit soustavu jako celek. Nejde jen o regulační techniku. Je potřebí započítat i např. topenářské práce. A někde je třeba vyměnit zdroj tepla úplně. Proto jsme začali spolupracovat s firmami, které se zabývají dotacemi. Celá investice do úspory se pokrátí o dotační prostředky a díky tomu lze dosáhnout ještě zajímavější návratnosti, než když organizace financuje celý proces z vlastních zdrojů.“
Návratnost do čtyř let
Výše úspory díky měření regulace topné soustavy se pohybuje se v rozmezí toho, co subjekt ročně spotřebuje:
„Pokud organizace spotřebuje půl milionu až milion korun za teplo ročně, pak tato částka zhruba odpovídá investici do systému. Medián je 25 %, což odpovídá návratnosti do čtyř let. Pokud to srovnáme s návratností do zateplení nebo do jiných systémů, jsou to zajímavá čísla.
V oblasti průmyslu to vychází ještě lépe, protože jde o mnohem větší prostor, který je vytápěn, a není zapotřebí tolik technologií. Naopak v administrativním prostoru, kdy je jeden radiátor na místnost, je potřeba mnohem víc technologie na kubík vzduchu. U průmyslu jsme se dostávali s návratností do jednoho roku. Je to vždy individuální a odhadu úspory předchází analýzu u zákazníka.“