Jak lze využít internet věcí v medicíně?
Právě nyní v čase pandemie sílí tlak na to, abychom pokud možno vše prováděli na dálku, prostřednictvím internetu. Lze ale tento přístup volit i v lékařství, nebo je osobní návštěva lékaře vždy nevyhnutelná? Pochopitelně, celá řada činností na dálku v medicíně opravdu vykonávat nelze, ale jak je vidět, internet věcí může do lékařství vnést mnoho přínosného.
Nejčastější oblast využití IoT
Podle výzkumů je totiž právě medicína oborem, který internet věcí využívá nejvíce. Podle společnosti IDC by měl roce 2022 být objem trhu s IoT v lékařství dosáhnout 158 miliard dolarů, v roce se mělo za jen za nositelnou elektroniku wearables pro lékařství propojenou do internetu věcí utratit 222 milionu dolarů, v roce 2017 to bylo přitom 113,2 milionu dolarů.
Očekává se, že počet medicínských přístrojů stoupne z 10 miliard na 50 miliard. Hovoří se dokonce o „Internet of Medical Things“, tedy internetu lékařských věcí, což představuje infrastrukturu inteligentních zařízení, softwaru, zdravotních systémů a chytrých služeb. Díky tomuto systému je možné medicínu obohatit, zajistit vzdálenou péči a sbírat o pacientovi mnoho důležitých dat.
Více dat a monitorování v reálném čase i na dálku
Díky inteligentním zařízením lze získávat a dále zpracovávat údaje o zdravotním stavu, alergických reakcích a provedených testech. Lékařské záznamy o pacientovi tak má zdravotní personál okamžitě po ruce a lékaři jsou tak v péči o pacienta efektivnější, jejich péče je lépe načasovaná a relevantní.
Zároveň se výrazně snižuje možnost lidského pochybení spolu s náklady na ošetření. internet věcí pomáhá ve třech hlavních oblastech, a to v monitorování pacienta na dálku, ochrana před chronickými nemocemi a sběr důležitých dat.
Chytré monitorování pacienta v nemocnici
Internet věcí může monitorovat pacienty na lůžkových oddělení nemocnic a pacientovo zdraví sledovat pomocí chytrých senzorů. Tato čidla mohou monitorovat pacienta od jeho příchodu do nemocnice, a tak v mnohém nahradit práci sester. Díky tomu šetří nejenom jejich čas, aby se mohly věnovat jiné práci a nemocničnímu zařízení také peníze.
Mohou být instalovány do nemocničních postelí a zde mohou monitorovat, zda se pacientovi netvoří proleženiny, což je při pobytu v nemocnici velmi častá komplikace. To je možné tak, že měří tlak, který tělo pacienta vynakládá do matrace postel,e a upozorní, že tato síla je vynakládaná pouze na určitém místě a tím vytvoření proleženin zabrání.
Ilustrační foto
Další čidla mohou monitorovat srdeční a dechovou činnost, pakliže dojde ke zhoršení, okamžitě uvědomí ošetřovatele. Čidla mohou navíc zaznamenávat i pohyb pacienta uvnitř nemocnice, a to jak pacientů, tak zdravotního personálu. Díky tomu lze práci v nemocnici optimalizovat, plánovat střídání ošetřovatelů a pacienty rozdělovat mezi oddělení.
Monitorování pacienta na dálku
Díky internetu věcí lze pacientovo zdraví monitorovat i tehdy, pokud není v nemocnici, nebo zrovna nenavštívil svého lékaře. Díky tomu lze sbírat cenná data o pacientově stavu ještě před tím, než lékaře navštíví, v případě urgentních problémů lze konzultovat stav i na dálku, neboť má lékař veškeré údaje k dispozici. Pokud trpí pacient chronickými chorobami, lze se snadno seznámit s jeho aktivitami v běžném životě a se souvislostmi s tím, kdy choroba manifestuje. V případě, že u pacienta dojde k prudkém zhoršení stavu, například u mrtvice, lze jednat okamžitě a pomoc se tak k pacientovi dostane dříve. Pacientovi lze díky chytrým čidlům umožnit také účinně rehabilitovat i bez přítomnosti terapeuta.
Například pomocí speciálního senzoru, který se umístí na krk pacienta a který monitoruje polykání, lze napomáhat odstranění poruchy řeči po mrtvici. Pacient může rehabilitovat doma, aniž by musel navštěvovat a dojíždět do nemocničního zařízení, přitom veškerá data má lékař okamžitě k dispozici. Díky tomu se rehabilitace výrazně usnadňuje a zrychluje.
Optimalizace procesů v nemocnicích
Práce v nemocnici je velmi náročná na organizaci. Nemocniční personál musí umět plánovat vytíženost oddělení, nebo operačních sálů a mít neustálý přehled o pacientech. internet věcí pomáhá i v této oblasti. Takto lze snáze pacienty třídit a vybrat ty, kteří mají dostat péči jako první, díky tomu že monitoruje neustále počet pacientů a sleduje jejich pohyb.
Ilustrační foto
Díky speciálnímu systému od americké firmy Inspiren, který využívá hlubokého počítačového učení (deep learning), pohybových senzorů, IoT gadgetů a počítačového vidění, lze nastavit dokonce celý léčebný proces od stanovení diagnózy až po návrh léčení a díky tomu se vyvarovat chyb.
Efektivní léčba
Zařízení na bázi internetu věcí nejen že pomáhají lékařům v diagnostice, ale dokážou také monitorovat procesy ve zdravotnickém zařízení. Data, která získají, zanalyzují a navrhnou řešení, díky kterému je práce zdravotního personálu ještě efektivnější. Díky tomu má každý odpovědný zaměstnanec přístup k datům pacientů a také rychlý přehled o tom, kde se nacházejí potřebná léčiva. Další systém pomáhá monitorovat stav medicínských přístrojů, předpovídá jejich závady a oznamuje, že je třeba přístroj nechat včas zkontrolovat. Chytrá čidla mohou navíc napomoci k tomu, aby se pacienti cítili na nemocničním pokoji lépe. Ti si mohou například pomocí tabletu nastavit světlo v pokoji, nebo objednat dostupné služby a informovat se o pohybu nemocničního personálu.
Chytrá medikace
Kdo z nás si někdy nezapomněl vzít včas lék? To by ale mohlo být minulostí. Chytrá lahvička na léky může být osazena senzory a včas upozorní, že je třeba spolknout prášek. Senzor monitorují čas, kdy se má z lahvičky odebrat další pilulka. Pokud to pacient neučiní, senzory odešlou zprávu na mobilní telefon, data získá také lékař. Díky tomu lze výrazně snížit riziko recidivy nemoci kvůli tomu, že bral pacient špatně léky.
Ohlídá teplotu léků a vzorků
Celou řadu léčiv je třeba skladovat za určité přesně stanovené teploty, jak to můžeme pozorovat v problematice uchovávání vakcín proti nemoci covid. Pokud dojde k odchylce od této nastavené teploty, hrozí, že se léčiva znehodnotí, nebo že nebudou fungovat tak, jak mají. To samé platí o nejrůznějších vzorcích, které lékaři pacientům odebrali. I tady je třeba přesné sledování teploty. Internet věcí může významně napomoci k tomu, aby se teploty dodržovaly zcela pregnantně. Například řešení Medica Watch, které se sestává z centrální jednotky a s připojenými kalibrovanými sondami v podobě teploměrů, které lze umístit kamkoliv, kde je třeba přesně sledovat teplotu.
Zařízení DRAGINO / Řešení Medica Watch od CRA
Kromě teploty dokážou senzory měřit také vlhkost. Zařízení je napájeno pevně zabudovanou baterií s životností pět let. Čidlo předává údaje centrální jednotce, která komunikuje s aplikací, a ta zobrazuje grafy naměřených hodnot. Naměřená data dokáže samozřejmě exportovat. Důležitou vlastností je také možnost nastavit si notifikace, které se mají zobrazit, pokud určité čidlo naměří jinou teplotu, než je žádoucí. V rámci žešení si v neposlední řadě lze vytvořit také havarijní plán. Tj. co se má stát, pokud se teploty dostanou na jinou hodnotu než požadovanou teplotu.
Internet věcí proniká do medicíny stále rychleji. Lze dokonce říct, že jde o nejrychleji rostoucí oblast nasazení této inteligentní technologie. Nemůže pochopitelně nahradit práci lékařů a sester, ale může jim ji výrazně ulehčit a optimalizovat. V současné době se prosazuje hlavně v rozvinutých státech. Jejich rychlejšímu rozvoji brání náklady na tuto technologii, kompatibilita a také bezpečnost, která v oblasti věnované lidskému zdraví musí být na prvním místě.