Obec, která provozuje sama nebo přes partnera vlastní kanalizaci, získá s naším řešením detailní dohled nad jednotlivými šachtami u jednotlivých nemovitostí. Systém zaznamenává stočné a analyzuje je ji. Rozezná anomálie, alarmové stavy a tím pomáhá technikům s lokalizací závad. Je zde úspora nákladů lidské práce o jednu třetinu a snížení nákladů výjezdů o polovinu.

Pro většinu dnešních digitálních meteo stanic a teploměrů je třeba mít zajištěno síťové napájení, být v dosahu WiFi, připojovat se přes Bluetooth nebo po několika dnech dobíjet baterii přes USB. Všechny tyto faktory jsou pro koncového uživatele limitujícím prvkem, často znemožňujícím dlouhodobé monitorování teploty a vlhkosti na odlehlých místech, jako jsou chatové oblasti, sklady, skleníky, staveniště atd. Naším cílem je poskytnout jednoduché a cenově dostupné End-to-End řešení, které je snadno dostupné jak jednotlivcům, tak i firmám.

MEDICA WATCH je bezdrátový teploměr (čidlo) s externími kalibrovatelnými sondami, který zautomatizuje rutinní práci v nemocnicích, ordinacích a lékárnách, která je kontrolována ze strany SÚKL. Jde primárně o odečty teplot v místnostech a lednicích, kde se skladují léky. Snímané teploty se přenášejí sítí LoRaWAN a jsou zobrazovány v aplikaci třetí strany (TANIX), která poskytuje některé další podpůrné informace a aktivity (grafy, alarmy, nastavování minim a maxim atd.), včetně správy pro externí audit teplotního chování.

www.medicawatch.cz

V době navázání spolupráce klient intenzivně hledal řešení pro celou řadu problematických oblastí, se kterými se dlouhodobě ve svém provozu potýkal: 1. Absence měření spotřeb energií Bez znalosti skutečných spotřeb nebylo možné eliminovat zbytečné úniky, případně kontrolovat optimální funkci nebo souběh spotřebičů. Pokud byl nějaký únik nebo plýtvání odhaleno, došlo k tomu většinou jen náhodně, a až po delší době. Znalost spotřeby jednotlivých výrobních strojů a provozů je pro předmět činnosti klienta klíčová při vytváření nákladových sazeb. Historicky byla spotřeba pouze odhadována podle údajů uváděných výrobci zařízení, což se po zavedení přesného měření ukázalo jako velmi nepřesné. 2. Absence centralizace dohledu a řízení celého provozu Bez možnosti centralizovaného řízení a monitoringu klient řešil riziko penalizace za překročení špičkových odběrů tím, že sjednával nadbytečné smluvní maximum, které byl následně nucen zbytečně platit. I přes využití profesionálních kompenzátorů byl klient průběžně penalizován za jalovou energii. Jednotlivé dílčí autonomní regulace a měřiče nebylo možno integrovat do jednoho prostředí, monitorovat a ovládat je centralizovaně. Bylo proto nutné každý obsluhovat zvlášť, ručně, v místě jeho provozu, a současně zajistit i jejich pravidelnou vizuální kontrolu funkčnosti. 3. Nedostatečné možnosti ovládání jednotlivých zařízení Funkce některých lokálních regulátorů byly pouze základní a neumožňovaly jakékoliv programování. Spotřebiče spolu nekomunikovaly a bylo obtížné je nastavit tak, aby se vzájemně neovlivňovaly (např. topení vs. nucená ventilace). Jakákoliv úprava parametrů byla zdlouhavá a neefektivní. Chyběla jakákoliv zpětná vazba o tom, kdy bylo zařízení v provozu, a s jakou spotřebou. 4. Neoprávněné zásahy pracovníků do dílčích regulací Ve složitém provozu s mnoha pracovníky se klient často setkával s tím, že zaměstnanci neoprávněně zasahovali do řízení jednotlivých zařízení. Tyto zásahy bylo v případě lokálních ovladačů velmi obtížné zjišťovat, plně eliminovat a současně prokazovat. V provozu a ostatních prostorách společnosti tak docházelo k situacím, kdy nechtěné a neodborné zásahy do dílčích regulací způsobily naprosto protichůdnou funkci jednotlivých spotřebičů, a výrazně tak navyšovaly energetickou náročnost provozu.

Havárie způsobená prasklým potrubím a vysoké škody v důsledku pozdního zjištění aktuálního stavu. Prostřednictvím IoT sítí může zákazník v reálném čase sledovat v mobilní aplikaci spotřebu vody nebo reagovat na havárii a zabránit tak škodám. Vodárny zase řídí a monitorují svěřený majetek pomocí dispečerských systémů, mohou omezit a předvídat významné havárie, stejně jako efektivně nastavit plán obnovy a ekonomicky optimální rozvoj sítí.

V ČR je podle údajů ČSÚ asi 4 mil samostatně hospodařících domácností, vybavených měřením spotřeby elektřiny typu C tj. takovým, kde dodavatel energie provádí odečet stavu spotřeby 1x ročně pro účely zúčtování měsíčních záloh. Pokud si chce spotřebitel monitorovat stav své spotřeby pro účely jejího efektivního řízení, musí dnes na denní, týdenní měsíční bází opisovat stav elektroměru a tyto údaje ručně zpracovávat pro získání alespoň základního přehledu. Rozložení spotřeby během dne tímto způsobem prakticky sledovat nelze vůbec. Pokud by chtěl spotřebitel přepočítat údaje z elektroměru na Kč, tak by to znamenalo implementovat složité ceníky jednotlivých prodejců elektřiny do tabulkového pro

Zlepšování způsobu provozu stovek budov v portfoliu České spořitelny je usnadněno postupným připojováním jednotlivých poboček do centrálního cloudového SCADA systému Mervis. Z míst a technologií, které nejsou z technických či ekonomických důvodů připojitelná tradičními postupy - jsou sbírána data pomocí bezdrátových IoT čidel.

Odpad je jedním z nejvýraznějších problémů lidské existence - a s ohledem na to, že rostoucí obyvatelstvo se čím dál více centralizuje ve městech a produkuje stále více odpadu, správa odpadu se stává stále důležitějším tématem nejen s ohledem na řízení města a kvalitu života v něm , ale také na enviromentální a finanční aspekty s tím související. Správa a svoz odpadů představují obrovské náklady a také značnou ekologickou a dopravní zátěž - pokud se realizuje běžným způsobem: cyklicky. V případě, že by bylo možné svážet jen ty kontejnery, u kterých je to opravdu potřeba a zároveň správně nastavit odpadovou infrastrukturu - což Sensoneo řešení umožňuje - celý proces by se realizoval efektivněji, časově a finančně optimálně a ohleduplně k životnému prostředí

Informace o aktuálním stavu životního prostředí nejsou zpravidla naměřena tam, kde by nás to nejvíce zajímalo - nejsou z místa, kde žijeme. Počasí je z Ruzyně a z Komořan, vítr z Milešovky a nebo Sněžky. Jakpak je dnes u nás doma? - zpívala ve svém hitu z roku 1964 Eva Pilarová. Je sice rok 2019, ale otázka je stále aktuální.